Podceňovaná rakouská emise I.

Lubor Kunc

lubor.kunc@seznam.cz

 

 

Svědkem zajímavé doby je rakouská emise výplatních známek vydávaných v létech 1916-1919 (obr. 1 - 4).  Na „vlastní kůži“ zažila poslední léta existence Rakousko-Uherska a následně vznik nových států v Evropě v roce 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo po absolutním vyčerpání první světovou válkou.

 

obr. 1-4

 

 

Její první hodnoty byly vydány v září 1916 krátce před zavedením nových poštovní tarifů v Rakousku. Tato série se skládá ze 4 částí, které se nazývají:

 

Už složení této série je zajímavé: její prostřední část „Císař“ byla vydána dvakrát . Původní obraz císaře Františka Josefa I.  (viz obr. 2) musel být nahrazen po jeho smrti portérem nového císaře Karla I (viz obr. 5).

 

obr. 5

 

A pro ty z Vás, kteří rádi cestují, podotýkám, že císařská koruna vyobrazená na nejnižších hodnotách je celoročně vystavena v Pokladnici („Schatzkammer“) vídeňského Hofburgu, kde kdysi sídlili rakouští císařové a dnes zde působí prezident Rakouska.

 

Ani pro sběratele zabývajícími se odchylkami tisku či různými papíry není tato emise nezajímavá. Část  emise nazvaná „Velký znak“ byla vydávána dokonce ve třech odchylných nákladech v létech 1916-1918, které se od sebe liší odstíny použitých barev a papírem (obr. 6: hodnota 2 koruny vydání 1916 tmavá, 1917 světlá a 1918 na tzv. žilkovaném papíře) .

 

obr. 6

 

A jelikož známky hodnoty „Velký znak“ byly tištěny měditiskem (což je tisková metoda, při které se nejprve papír určený pro tisk navlhčí a posléze nechá uschnout),  při sušení hotových známek se jejich papír roztáhl do dvou formátů – užšího a širšího (viz obr. 7).

 

obr. 7

 

Mimo známek na běžném papíře byly hodnoty 3hal, 5hal, 10hal, 40hal a 50hal vytištěny ještě na tlustém papíře. 

 

Mimo to existuje i „válečný“ papír použitý zejména u hodnoty 10hal. (nahnědlý) a tak u hodnot „Velký znak“ (našedlý).  Jeho vznik je spojen s vydáním známek během první světové války, díky níž se Rakousko-Uhersko dostalo do ekonomických potíží a přestalo mít k dispozici dostatek kvalitního papíru, a  proto použilo pro tisk nejvíce používaných hodnot známek papír náhradní .

 

Sbírat poštovní známky můžeme generálně, specializovaně či studijně.

Generální sbírka obsahuje pouze základních variantu od každé známky.

Specializovaná sbírka se skládá nejen ze základních variant, ale i jejich  hlavních odchylek - např. vad či rozdílů v tisku známek, v jejich perforaci, různé papíry použité pro jejich tisk atd.).

Studijní sbírka pak rozebírá určitou emisi do velkých podrobností, zkoumá její postupný vývoj od návrhu známek až k jejich definitivnímu vydání . Tato sbírka je výrazně podrobnější než specializovaná sbírka, nezabývá se pouze hlavními odchylkami, nýbrž všemi myslitelnými, jejím cílem je objevit a dokumentovat nové skutečnosti . Studijní sbírku lze vytvořit až po získání detailních znalostí, k nim se pak propracujete přes generální a specializované sbírání.

 

Pro ty z Vás, kteří chtějí vytvořit sbírku s mírnou specializovací a časem třeba dokonce sbírku studijní, uvádím na následujícím obrázku (č. 8) přehled papírů, užívaných pro tuto emisi v létech 1916-1919. 

 

 

obr. 8

 

První řada známek (všechny „Velký znak“) je popsána zleva doprava a tvoří jí papíry

a)      běžný papír (gewöhnliches Papier)

b)      našedlý papír (Graupapier, někdy též nazývaný Kriegspapier)

c)      žilkovaný papír (Faserpapier ; česky se též někdy nazývá „Fasrák“)

 

Druhá  řada známek je popsána zleva doprava a tvoří jí papíry

d)      běžný papír (gewöhnliches Papier)

e)      tlustý papír (dickeres Papier)

f)        nažloutlý papír (gelbliches Papier, pouze hodnota 1 koruna)

g)      válečný papír (Kriegspapier) .

 

Jelikož katalogy, které se zabývají rakouskými známkami jsou většinou v němčině, uvádím názvy papírů jak česky, tak německy, abyste si mohli při listováním katalogu lehce vyhledat.

 

Během první světové války byly hodnoty 5, 10 a 25 hal. vytištěny na příkaz britských úřadů ve Velké Británii (obr. 9). Původně se předpokládalo, že známky měly být používány britskými špióny v Rakousku, nakonec se ale ukázalo, že měly být použity na rakouském území, které očekávalo britské velení dobýt.

 

obr. 9

 

 

Jak válka probíhala, bylo zřejmé, že Rakousko-Uhersko nebude kvůli nespokojenosti jeho obyvatel s císařem dále existovat. V září 1918 vyšla ještě poslední známka Rakouska (obr. 3) a v říjnu 1918 se od monarchie odtrhly Čechy, Morava, Slezsko, Halič, Slovinsko a další území, takže v listopadu 1918 přestala Rakousko-uherská monarchie již existovat. Místo ní vznikly nové evropské státy Československo, Polsko, Společenství Srbů, Chorvatů a Slovinců (v roce 1929 přejmenované na Jugoslávii), Rakouská republika a Maďarská republika. Část území Rakousko-Uherska byla pak ještě připojena k Rumunsku a Ukrajině.

 

Tento historický vývoj se odrazil i na známkách této emise, která platila v okamžiku zániku Rakousko-Uherska a byla často první sérií známek platnou na území nově vznikajících států. Již v prosinci 1918 byly v samotném Rakousku přetištěny známky bývalé monarchie nápisem Deutschösterreich (Německé Rakousko, to byl tehdy název státu ; viz obr. 10), v roce 1919 tam však ještě vyšly hodnoty 4 a 10 korun Velký znak na žilkovaném papíře bez přetisku, později v tomto roce byly i tyto známky přetištěny na Deutschösterreich. 

 

Emise byla dále přetištěna v  Polsku přetiskem POLSKA POCZTA (obr. 11), Rumunsko využilo tyto známky pro jím okupované části Ukrajiny (obr. 12) a i  Západní Ukrajina je přetiskla na své známky (obr. 13).

 

obr. 10 - 14

 

Zajímavá je známka na obr. 14. Jedná se o italské vydání pro oblast Julské Benátsko na hranicích Itálie a Slovinska. Název oblasti Venezia Giulia odvozen od názvů italského města Benátky a pohoří Julské Alpy. Hlavním městem území je Terst. Oblast byla k 3. 11. 1918 okupována Itálií (tento den byl poslední den bojů na rakousko-italské frontě) a nakonec k ní přičleněna mírovými smlouvami.

 

Tato série byla také využita pro tisk celin. Nejčastěji můžeme narazit na korespondenční lístky se známkou Císař a nominální hodnotou 8 hal (existuje v provedení císař František Josef  I. i Karel I.) či se známkou Koruna 10 hal. Použití původní kor. lístku s císařem Františkem Josefem I. vidíte na obr. 15 – tento lístek byl odeslán během války, a proto byl cenzurován jak dosvědčuje razítko rakouského cenzora.

 

obr. 15

 

Od 1. září 1918 byl stanovený poplatek pro korespondenční lístky na 10 hal (byl srovnán s poplatkem za pohlednice). Původní korespondenční lístky v hodnotě 8 hal byly poté dofrankovávány spěšnými, či novinovými  známkami v hodnotě 2 haléře, aby odpovídaly novému poštovnímu tarifu jak vidíte na obr. 16, kde byla pro provizorní dofrankování použita spěšná známka 2 hal.

 

obr. 16

 

Uvedené známky platily i na území Čech, Moravy a Slezska, ne však na Slovensku, tam platily známky maďarské. Vzhledem k významu těchto známek pro československou filatelii si přečtete o jejich použití u nás samostatný článek v příštím čísle tohoto časopisu.

 

Důležité upozornění :

Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora

 

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail