Podceňovaná rakouská emise II.
Lubor Kunc
Jak jsem Vám slíbil posledně, povíme si dnes o použití rakouské emise 1916-1919 na území Československa. Možná se budete ptát, proč měly tyto rakouské známky výrazný tak vliv na československou filatelii .
Odpověď je jednoduchá: tato emise patřila k prvním známkám, které se mohly na území Čech, Moravy a Slezska používat, jelikož platila již v den vzniku našeho státu dne 28. října 1918 (viz obr. 1 ; tento den si dodnes připomínáme jako náš státní svátek).
obr. 1
Rakouské známky na území dnešní ČR, resp. uherské známky na území Slovenska použité do dne vydání prvních československých poštovních známek, tj. v období 28.10. – 17. 12. 1918, nazýváme známkami předběžnými (obr. 1). Tytéž známky použité od 18.12. 1918 do 28. 2. 1919 (kdy skončila platnost rakouských a uherských známek v Československu) se pak jmenují známkami souběžnými (obr. 2 ; známka použitá 18.12.1918 – v den, kdy vyšly první českoslovesnké známky z emise Hradčany).
obr. 2
Vznik Československa nevyvolal
však jen nadšení. V okrajových částech Čech a Moravy žilo převážně
obyvatelstvo německé národnosti, které preferovalo být spíše součástí Rakouska
či Německa než Československa. Jelikož vítězné velmoci první světové války
(USA, Velká Británie, Francie a Itálie) nesouhlasily s oddělením
pohraničních území od ČSR, rozhodli se představitelé německého obyvatelstva
vyhlásit koncem října, resp. počátkem listopadu 1918 německé provincie na území
Čech a Moravy (provincie Deutschböhmen, Deutchsüdmähren, Sudetenland a Böhmerwaldgau), které se chtěly postupně sloučit
s některým německým státem. Vítězné mocnosti povolili československé vládě
obsazení území těchto provincií i za použití vojenské síly. České vojenské a
dobrovolnické oddíly je obsadily během listopadu a prosince 1918. Nám filatelistům zbyly jako připomínka těchto
pohnutých časů známky a celistvosti použité během krátké existence německých
provincií v Čechách – ukázky najdete na obr.
obr. 3
obr. 4
Zajímavé frankatury však vznikaly na území celého Československa. V minulém díle jsme si ukázaly zvýšení poštovních poplatků u korespondenčních lístků krátce před rozpadem Rakousko-Uherska a jeho dopad na vznik zajímavých celistvostí.
I po vzniku samostatného československého státu zůstaly nadále v platnosti původní rakouské a uherské poštovní poplatky (až do 15.5. 1919), tj. základní sazba poštovného pro korespondenční lístky a pohlednice činila 10hal, u dopisů a zálepek pak 20 hal.
Na obr. 5 vidíte pohled správně vyfrankovaný rakouskou známkou 10 haléřů Koruna.
obr. 5
Mimo běžných zásilek bylo možno používat známek této emise na vyfrankovávání tzv. tiskopisů. Jedná se o obchodní zásilky, reklamy atd., které byly zasílány otevřené a které byly označeny jako tiskopisy. Většinou měly podobu pohlednic či obálek, které nebyly zalepovány. Za jejich doručování byla stanovena nižší razba pojistného (v našem případě 5 hal). Ukázku najdete na obr. 6 .
obr. 6
Na obr. 7 pak vidíte zálepku s původní známkou 15hal dofrankovanou další rakouskou zn. v hodnotě 5 hal., aby výplatné činilo 20 hal . Obr. 8 pak ukazuje stejnou zálepku použitou ale po skončení platnosti původních rakouských známek, která musela být už dofrankována československou známkou 5 hal z první emise Hradčany.
obr. 7
obr. 8
Tím se dostáváme ke dvěma zajímavým skutečnostem:
1) rakouské a uherské známky platily pouze do 28.2. 1919, ale rakouské či uherské celiny až do 14. 10. 1919 ;
2) poštovní předpisy dovolovaly vyplácet zásilky jak známkami rakouskými (uherskými), tak známkami československými a to i společně. Pokud je určitá zásilka vyplacena známkami dvou států v souladu s poštovními tarify, jedná se o tzv. „smíšené frankatury“.
Jako příklad smíšené frankatury uvádím vánoční pohlednici z prosince 1918 na obr. 9. Ta byla vyfrankována dvěma rakouskými známkami v celkové hodnotě 6 hal a jednou československou známkou s cenou 5 haléřů, tj. na 11 haléřů. Poštovní sazba pro pohlednice činila sice pouze 10 haléřů, ale takto mírné přeplacení o 1 haléř je filatelisty tolerováno, v tehdejší době se vyskytovalo běžně.
obr. 9
Někdy uvidíte i pohlednici přefrankovanou na 12 hal. (o 2 haléře nad tarif), i tuto hranici lze ještě akceptovat a považovat tuto celistvost za vhodnou pro sbírku (viz obr. 10) .
obr. 10
Občas lze pak objevit i pohled vyplacený známkou 15hal (jako na obr. 11), to je však již příliš velký rozdíl mezi hodnotou skutečného výplatného (15hal) a předepsanou poštovní sazbou (10hal), takovéto zásilky do sbírky již nezařazujeme.
obr. 11
Za zcela nevhodnou do sbírky lze
pak považovat celistvost na obr. 12,
která byla vyplacena zřejmě kvůli neznalosti odesílatele známkou 20hal, což je
dvojnásobek poštovní sazby pro pohlednici, toto výplatné odpovídá poštovnému za
dopis do
obr. 12
Jak jsme si také uvedli v minulém čísle, část této emise zvaná „Císař“ byla v roce 1917 kvůli smrti původního císaře Františka Josefa I. nahrazena známkami s obrazem nového panovníka. Známky s původním císařem platily pouze do 28. 2. 1918, přesto je výjimečně můžeme vidět i na zásilkách z doby existence Československa. Ukázku najdete na obr. 13.
obr. 13
Jedná se o nefilatelistickou zásilku na finanční úřad, kterou odesílatel vyplatil neplatnou známkou v hodnotě 15 hal. Poštovní úředník si toho všiml, proto známkou označil modrou tužkou a razítko orazil mimo známku. Jelikož se jednalo o zásilku určenou jinému státnímu úřadu, který byl musel platit tzv. doplatné (pokutu poště za použití neplatné známky, případně také za nesprávně vyplacenou zásilku ; většinou se stanovovalo jako dvojnásobek správného výplatného, nemusí to být ale vždy), rozhodl se pošťák doplatné nevyžadovat a lístek dopravil bezplatně.
Výjimečně můžete také najít jednotlivé známky či dokonce celé celistvosti vyfrankované rakouskými známkami této emise z února 1919, které jsou opatřeny razítkem jehož součástí jsou písmena Č.S.P. (= Československá pošta). Jedná se o velmi zajímavé použití československých razítek 1. typu, která začala být zaváděna na první pošty během února 1919 (do té doby se používala razítka rakouská či maďarská). Jelikož rakouské a uherské známky u nás platily do 28.2. 1919, po několik málo dnů mohly být orazítkovány i těmito prvními československými poštovními razítky. Každý takovýto nález je vítaný, ukázku takovéto výjimečná známky najdete na obr. 14 .
obr. 14
Rakouské a uherské známky byly v roce 1919 přetisknuty Československou poštovní správou na československé výplatní známky. Stalo se tak aplikací přetisku „Pošta československá 1919“. Bohužel tato emise nebyla již potřebná, protože před ní vydala Československá pošta již dvě další série známek (Hradčany a Legionářské). Navíc některé hodnoty rakouských i uherských známek byly přetisknuty v malém množství, všechny známky byly prodávány s přirážkou k jejich nominální hodnotě (tj. hodnotě na nich uvedené) a nákup vzácnějších známek byl vázán na zakoupení většího množství běžných známek. Pro běžné známky, které musel koupit ve velkém množství, pak neměl „šťastný“ kupec většinou žádné uplatnění. Na obr. 15 vidíte způsob, jak se snažil známek zbavit – je to lístek vyplacený běžnou známkou 15 hal císař Karel I. s přetiskem „Pošta československá 1919“. Zásilka byla vyplacena správně, jelikož v době odeslání bylo již poštovné za pohlednice zvýšeno na 15 hal.
Víte, kdy platila emise „Pošta
československá 1919“, to znamená, který den byla vydána a do kterého dne jí
bylo možno používat v poštovním provozu ? Pravdu měli Ti, kteří věděli, že
emise byla vydána 12.12.
Obecně lze říci, že emise „Pošta československá 1919“ nebyla poštovně potřebná a že spíše sloužila některých úředníkům pošty a filatelistickým obchodníkům jako zdroj výdělku. I když postupně byla přijata do české filatelie, je nutno k ní přistupovat obezřetně a nepřeceňovat filatelistickou hodnotu „vzácných známek“, které jsou její součástí.
Mimochodem, známky 4 koruny a 10 korun na žilkovaném papíře s přetiskem „Pošta československá 1919“ jsou nejvzácnějšími známkami Československa, ačkoliv byly vydány až po jeho vzniku (v minulém článku řekli, že byly vydány v Rakousku až v roce 1919) a nemohly se žádnou oficiální cestou dostat do zásob Československé pošty. Ačkoliv jsou tedy obchodně velmi hodnotnými známkami, jejich filatelistická hodnota je sporná.
Od známek oficiálně přetisknutých čs. poštovní správou musíme odlišovat známky, které přetisky soukromé osoby. Tyto známky nazýváme revolučními, protože byly přetiskovány krátce po vzniku Československa z vlasteneckých důvodů. Jejich snahou bylo nahradit známky s obrázkem nenáviděného rakouského císaře známkami respektujícími vznik Československa. Poštovní správa se od těchto vydání záhy distancovala a prohlásila je za neplatná. Katalogy tyto rakouské a uherské známky dodnes evidují ve zvláštních sekcích s někdy až fantastickými cenami. Je však nutné říci, že se jedná o známky soukromého původu, které rozhodně nepatří do běžných generálních sbírek Československa. Ukázku takovéto známky najdete na obr. 16 – ačkoliv nese přetisk Československá státní pošta, není to oficiální, nýbrž soukromé vydání.
Naopak poštovní praxe si vyžádala provizorní vyplácení zásilek tzv. „půlenými známkami“. Po vzniku Československa se občas stávalo, že určitému poštovnímu úřadu došla zásoba některých poštovních známek. V tomto případě si některé pošty vypomohly půlením známek, jejichž měly dostatek. Ukázku najdete na obr. 17 , který zobrazuje pohled vyplacený půlenou známkou 20 hal (jejíž polovina měla tedy hodnotu 10 hal odpovídající v lednu 1919 sazbě pro pohlednice) odeslaný z pošty Opava.
Pozor, tyto půlené známky se sbírají pouze na úplných celistvostech, odlepené nemají žádnou hodnotu ! Při koupi zásilek vyplacených půlenými známkami však musíte být velmi pozorní, jelikož existuje velké množství celistvostí vytvořených uměle filatelisty, které nevznikly ve skutečném poštovním provozu. Velmi často lze takovéto zásilky, které nemají filatelistickou hodnotu, najít s poštovním razítkem Doudlevce .
Na závěr jedno varování: pokud budete chtít koupit nějaké zajímavé známky či frankatury z této emise či dokonce jakékoliv známky ze série Pošta československá 1919, je dobré, aby byl s Vámi nějaký zkušený sběratel (např. vedoucí Vašeho klubu mladých filatelistů), protože existuje mnoho padělků jak jednotlivých známek, tak i celistvostí.
Na druhé straně můžete při listování běžnými celistvosti či výběrovými sešitky narazit na známku se zajímavým razítkem (např. známku předběžnou, souběžnou atd.), která bude ozdobou Vaší sbírky a přitom Vás bude stát obnos několika haléřů či korun.
Přeji Vám hodně štěstí ve Vašem sbírání a doufám, že se o Vaše zajímavé objevy rozdělíte s dalšími sběrateli (například prostřednictvím této webové stránky) !
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či
převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu
autora
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail